Dějiny města Hornu a okolí

Vývoj Hornu od venkovského městečka v politické, ekonomické a kulturní centrum severovýchodního Waldviertelu je vizualizován pomocí modelů, půdorysů a fotografií. V období feudalismu byl Horn sídlem významného panství. Město již od 13. století disponovalo opevněním – Horn patřil k jedenácti dolnorakouským městům s městskými hradbami. Kolem roku 1650 panstvo založilo raně průmyslovou textilní výrobu a město se dále rozrostlo o osadu skládající se ze 30 domků, hostinec a kapli – jednalo se o ekonomický a územně plánovací průkopnický projekt nadregionálního významu. 

V 16. století se Horn stal centrem reformace. V roce 1608 se na zámku v Hornu shromáždila evangelická města z Dolního a Horního Rakouska a podepsala tam tzv. Hornský konfederační list (Horner Bundbrief) na obranu svých politických a náboženských zájmů vůči vrchnosti.

V kapli městského špitálu se vyprávějí nejen dějiny ale i příběhy, např. o tom, jak Luther přibil teze na dveře kostela, o pronikání reformistických myšlenek do Dolního Rakouska, o protireformaci a rekatolizaci v 17. století.